Psychická bezpečnost výchovy dítěte

15.02.2021

Rodiče s dítětem prožívají jeho radosti i problémy. Jednání rodičů nebo způsob jejich vyjadřování však může dítěti někdy ublížit, aniž by to chtěli nebo zamýšleli. Každá chyba, jíž se rodiče dopustí, může mít závažné negativní dopady na dětskou psychiku.

Existuje mnoho faktorů, které ohrožují duševní zdraví dítěte. Zde jsou některé z nich:

  • Nedostatek péče a pozornosti
  • Agresivní chování a násilí vůči dítěti
  • Vyvolávání pocitu neschopnosti v dítěti
  • Přehnané zakazování jeho oblíbených činností
  • Nedostatek jasných a srozumitelných pravidel
  • Bezdůvodné zásahy do soukromí dítěte
  • Autoritářský styl rodičovství

Narušení psychické bezpečnosti se u dítěte může projevit různými způsoby. Patří k nim například:

  • Poruchy spánku
  • Poruchy přijímání potravy
  • Časté prožívání strachu a úzkosti
  • Rychlý nástup únavy
  • Vyhýbání se druhým lidem (rodičům, vrstevníkům)
  • Svalový třes a tiky
  • Počurávání

Jak mohu pomoci svému dítěti?

Jestliže se u dítěte projevují některé z výše uvedených příznaků, rodiče by především měli upřímně a bez přikrašlování přemýšlet o tom, jakým způsobem dítě vychovávají. Zkuste si položit několik jednoduchých otázek:

  • Křičel(-a) jsem v poslední době na dítě? Při jaké příležitosti to bylo? Proč jsem se nedokázal(-a) ovládnout?
  • Udělal(-a) jsem něco, čím jsem mohl(-a) dítě ztrapnit, zesměšnit či ponížit?
  • Jsou moje požadavky na chování či školní prospěch přiměřené věku a úrovni schopností mého dítěte?
  • Uložil(-a) jsem dítěti v poslední době nějaký trest, který by mohlo považovat za nespravedlivý?
  • Nenutím své dítě k tomu, aby v sobě dusilo svoje emoce?

Samozřejmě, že nejde jen o poznání vlastních chyb. Je vhodné se zamyslet nad tím, jak snížit riziko jejich opakování.

Především je třeba si uvědomit, že dítě Vás má rádo a nechce Vám svým chováním ublížit. Někdy se mu však zkrátka nedaří naplnit Vaše očekávání. Snažte se vždy pochopit, co Vaše dítě cítí. Učte jej, aby své emoce dovedlo pojmenovat. Není nic špatného, když Vám dítě řekne, že má vztek, je smutné nebo se něčeho bojí.

Když se dítě chová "nežádoucím způsobem", je to většinou proto, že nedovede vyjádřit své pocity. "Špatným" chováním se mnohdy snaží zaujmout pozornost rodičů. Když dítě "zlobí", měli byste mu dát najevo, že berete na vědomí jeho existenci. Například tím, že jej obejmete.

Pokud Vaše dítě právě prožívá nějaký neúspěch, Vaším úkolem je podpořit jej a posílit jeho vědomí, že i obtížné úkoly se dají uspokojivým způsobem zvládnout. Nemusíte vždy trvat na tom, aby Vaše dítě ve všem vynikalo a bylo ze všech nejlepší. Povzbuzujte jeho snahu a chvalte i drobné pokroky.

Vaším úkolem, stejně jako úkolem všech rodičů, není "obětovat se" pro dítě a pak sklízet jeho "nevděk". Vše, co jako rodiče děláte, byste neměli dělat "pro dítě", ale "s dítětem". Buďte s ním, když zažívá své úspěchy i neúspěchy.

Jestliže to situace nezbytně vyžaduje, snažte se poněkud ztlumit jeho pády, ale nesnažte se dělat vše za něj. Odpovědnost přenášejte na dítě postupně a v přiměřených dávkách.
Například když už chce samo chodit domů ze školy, domluvte se s ním, že mu vyjdete naproti na půl cesty (může to být zpočátku i větší část cesty, obzvláště pokud ji kříží nějaká rušná dopravní komunikace).

Dbejte na zdravý vývoj dítěte a na jeho bezpečí, ale dovolte mu, aby před Vámi mělo svá drobná tajemství. Stejně o něm nemůžete vědět všechno. Bude-li dítě cítit, že žije pod neustálým dozorem, nenaučí se přebírat odpovědnost za vlastní jednání.

Svého potomka co nejčastěji objímejte, protože fyzický kontakt s rodičem má zásadní význam pro jeho duševní zdraví a celkový vývoj.