Potřebuje dítě plavky?

20.06.2021

Dítě a voda už tak nějak patří k sobě. Pobyt u vody přináší dětem nejen osvěžení v horkých letních dnech, ale i možnost pohybového odreagování. Malé děti se rády šplouchají ve vodě, pouští se do svých prvních plaveckých pokusů a hrají si ve vodě i na břehu. Ať už má dítě k dispozici jen malý nafukovací bazének na zahradě nebo celou mořskou pláž, voda je pro něj živel, který mu přináší radost a potěšení. Mnozí rodiče však v souvislosti s vodními radovánkami svých potomků stojí před otázkou, zda je vhodné, aby si dítě hrálo u vody "jen tak", nebo zda je nutné mu pořídit plavky. Rozeberme si tuto otázku z několika aspektů.

Úkolem rodičů je, aby se postarali o všechno, co jejich dítě potřebuje. Pro letní pobyt u vody je třeba dítěti zajistit především kvalitní opalovací krém s dostatečným ochranným faktorem, protože dětská pokožka je na sluneční záření citlivější, než pokožka dospělého. Před úžehem dítě dobře ochrání čepice s kšiltem. Pamatovat je třeba i na dostatek pití, protože pobyt na slunci a dovádění u vody by při zanedbání pitného režimu mohly vést k dehydrataci.

Otázkou zůstává, zda a od jakého věku je nutné pořídit dítěti plavky. Řada dětí předškolního věku běhá u vody bez plavek, aniž by jim to nějak vadilo. Někteří rodiče však považují za nevhodné, ba dokonce za nezdravé, aby si jejich dítě hrálo u vody zcela nahé. Jsou i rodiče, kteří už i docela malým dívenkám oblékají horní díl plavek, přestože jejich dcery tuto část garderóby ještě dlouho nebudou potřebovat, přesněji řečeno do ní ještě dlouho nebudou mít co schovat.

Kdybychom se zeptali výrobců plavek, od jakého věku by jejich používání u dětí doporučovali, zřejmě by odpověděli, že plavky by se měly navlékat už batolatům, a že děvčátka by měla nosit dvoudílné plavky pokud možno už od narození, bez ohledu na to, že jejich hrudník se nijak neliší od hrudníku chlapečků, kteří také žádný horní díl plavek nenosí. Jiný názor na nošení plavek by zřejmě vyslovil dětský lékař či psycholog.

Zdravotní hledisko

Na problematiku nošení či nenošení plavek se nejprve podívejme z hlediska zdravotního. Zkušenost řady rodičů ukazuje, že děti při hraní u vody vystupují na břeh a vstupují zpět do vody mnohem častěji, než je obvyklé u dospělých. Také si u břehu rády staví různé hráze, vyhrabávají strouhy a podobně. To však znamená, že velkou část pobytu u vody tráví v mokrých plavkách, které ještě ani nestačí uschnout, a dítě už míří zpátky do vody.

Nošení mokrých plavek představuje zdravotní problém. Při pobytu na přímém slunci se z mokré textilie postupně odpařuje voda, přičemž druhou stránkou tohoto procesu je ochlazování povrchu těla pod plavkami. Mokré plavky zde fungují na podobném principu, jako lednice s odpařovačem. Ostatně možná znáte přírodní způsob ochlazování nápojů v horkých letních dnech - skleněná láhev s limonádou či pivem se zabalí do mokrého ručníku a postaví na přímé slunce. S tím, jak se z ručníku odpařuje voda, se zároveň ochlazuje zabalená láhev, takže během pár desítek minut je nápoj vychlazený, jako byste jej vynadali z ledničky. A stejný proces se odehrává i v mokrých plavkách vašeho dítěte. Mnozí rodiče se pak diví, jak je možné, že jejich dítě nastydlo, když přece strávilo celý den na slunci...

Řešení tohoto problému je zdánlivě jednoduché - když dítě vyleze z vody, osušíte jej a mokré plavky mu vyměníte za suché šortky. Když si ale představíte, že dítě během jednoho dopoledne vleze do vody a opět vystoupí na břeh desetkrát, dvacetkrát nebo třicetkrát, zřejmě byste větší část pobytu u vody strávili jeho neustálým sušením a převlékáním. Nebylo by i pro vás pohodlnější, kdyby dítě žádné plavky nemělo?

Hygienické hledisko

Řada rodičů odsuzuje koupání bez plavek jako nehygienické. Otázkou je, co si pod tímto pojmem představit. Plavky totiž rozhodně nezabrání kontaktu vody s těmi částmi těla, kterou zakrývají. Všimněte si, že pod plavkami je tělo stejně mokré, jako na jiných částech. Představa, že právě plavky ochrání dítě před škodlivými bakteriemi či sinicemi, které by mohly způsobit například zánětlivé onemocnění pohlavních orgánů, je tedy zcela falešná. Pokud je voda kontaminovaná škodlivými mikroorganismy, pak si tyto mikroorganismy "najdou cestu" i přes plavky. Druhou otázkou je, co je vlastně "hygienického" na plavkách, které už samy o sobě představují vlhké a teplé prostředí, v němž se dobře daří mikroorganismům všeho druhu.

Za nehygienické může být jistě považováno i to, že určité části těla přicházejí bez plavek do přímého kontaktu s různými povrchy, například s plážovými lehátky a podobně. V takovém případě však není nic snazšího, než na lehátko nejprve položit suchý ručník, což byste ostatně měli udělat tak jako tak, bez ohledu na to, zda vaše dítě plavky má nebo nemá.

Není to nevhodné?

Přísnější rodiče vychovávají své děti v přesvědčení, že "být nahý je neslušné". Pravdou je, že dospělý člověk by ve svém okolí jistě vzbudil pohoršení, kdyby se procházel po pláži zcela nahý (alespoň tedy za předpokladu, že by pláž nebyla nudistická...). Jenže řeč je o malých dětech, jejichž sekundární pohlavní znaky se ještě ani nezačaly vyvíjet. Otázkou je, koho by mohl pohled na nevyvinuté nahé dětské tělo pohoršit. Asi málokoho, jako třeba prudérní dámu z povídky Jaroslava Haška Dobrodružství s nahým klukem:

... Kráčeli jsme po hrázi. Já úplně ošacen a vedle mne nahý kluk. Byl na nás pěkný pohled. První senzaci vzbudili jsme u stanoviště parníků Pivovar Bráník. Shromážděná společnost se smála a jeden z pánů obrátil se ke mně: »To je váš hoch?« Co bych jim vykládal, čí vlastně ten hoch je. »To se ví, že je to můj kluk. Viď, Toníčku?"« »Jo,« řekl krátce. Čekali jsme tedy dál.
Nějaká paní obrátila se ke mně s výčitkou: »Ale vždyť nemá šatů!« Odpověděl jsem: »To já taky vidím!« Obrátili se opovržlivě od nás, ale té paní to nedalo a mluvila dál pichlavě: »A to se pěkně o svého kluka staráte, že se nestydíte, nechat ho jen tak, jak ho pánbůh stvořil.«
»Milostpaní,« pravil jsem, »kdybyste byla v takové situaci jako tento hoch, tu věřte, že bych s vámi nešel po hrázi, poněvadž vím, co je to cudnost, ale tohle nevinné dítě, které se tak pěkně dětsky rýpá před vámi v nose, neurazí jistě žádného, kdo má smysl pro nahé dětské tělo.«

Malé děti mají tu výhodu, že se za svoje tělo nestydí tolik, jako dospívající nebo dospělí. Být nahý je pro ně nejen pohodné, ale i přirozené, alespoň pokud nevyrůstají v příliš prudérním prostředí.

Někteří rodiče se obávají, že jejich dítě by se mohlo stát terčem nežádoucí pozornosti ze strany pedofilů, kdyby na sobě u vody nemělo plavky. V dnešní době jsou obavy o bezpečnost jistě pochopitelné, na druhou stranu představa, že se dítě stane obětí sexuálně motivovaného útoku uprostřed pláže plné lidí, a navíc ještě když je pod dohledem svých rodičů, je poněkud přitažená za vlasy.

Za rodičovskými obavami z toho, aby nahé tělo dítěte nepůsobilo nevhodně a nevzbuzovalo u ostatních lidí pohoršení či nežádoucí pozornost, se často jen skrývá snaha dávat okázale najevo své bohatství. Dítěti oblékají plavky proto, aby ukázali, že "na to mají". Obávají se, že kdyby nechali dítě běhat nahé, mohli by si ostatní návštěvníci pláže myslet, že dítě pochází z chudé rodiny, která si plavky pro dítěš nemůže dovolit, protože musí šetřit, na čem se dá.
Z dítěte se tak stává výkladní skříň rodičů, ba přímo jakýsi věšák na šaty, přesněji řečeno na plavky. Skutečnost, že se malé dítě může v plavkách cítit nepohodlně, tito ctižádostiví rodiče neřeší.

Kdy a kde dítě potřebuje plavky?

Zbývá tedy otázka, v jakém věku je potřeba dítěti plavky pořídit. Odpověď v podobě konkrétního věku neexistuje, protože každé dítě je trochu jiné. Některé děti se začínají stydět dříve, jiné později. V ideálním případě by to tedy mělo být dítě samotné, kdo své rodiče požádá o zakoupení plavek.

Většina dětí vyžaduje plavky nejpozději na počátku školního věku, protože nástup do školy pro ně znamená, že "už jsou velké". Pokud vaše dítě ani po nástupu do školy plavky nevyžaduje, můžete mu je nabídnout jako dárek k jeho prvním školním prázdninám.

Samozřejmě záleží i na tom, v jakém prostředí se s dítětem pohybujeme. Stává se, že u bazénku na zahradě nebo na dvorku se chce dítě koupat bez plavek i ve věku, kdy na veřejných koupalištích už plavky vyžaduje. Při návštěvě krytého bazénu či aquaparku je třeba počítat s tím, že plavky na sobě musí mít každý návštěvník, tedy i dítě předškolního věku.

Chystáte-li se s dítětem na dovolenou do zahraničí, je vhodné si zjistit, jaké zvyklosti platí v cílové zemi. Zatímco v některých státech USA se vyžaduje horní díl plavek už u děvčátek ve věku 3 let, v mnoha zemích Evropy (např. ve skandinávských zemích či ve východních částech Německa) i mimo Evropu (např. v Izraeli) je zcela běžné, že malým dětem se plavky nedávají, přesněji řečeno dávat nemusí.