Jednorázové plenky – ano nebo ne?

15.02.2021

Používání jednorázových plenek vyvolává mnoho otázek. Jsou pro dítě bezpečné? Jak často se mají měnit? Mohou se kombinovat s běžnými látkovými plenkami Pokud se rodiče rozhodnou, že budou používat jednorázové plenky, měli by se řídit několika pravidly.

Především je třeba zvolit správnou velikost, která odpovídá věku a váze dítěte. Někdy jsou jednorázové pleny rozděleny podle pohlaví dítěte. Výrobci plenek vycházejí z poznatku, že zatímco holčičky čurají směrem dolů, u chlapečků může proud směřovat i nahoru. Plenky pro chlapečky tudíž mají zesílenou absorpční vrstvu v oblasti spodní části bříška, zatímco u varianty pro děvčátka se silnější absorpční vrstva nachází v oblasti rozkroku. Praktický význam tohoto rozdělení však není tak velký, jak by se mohlo zdát (i u chlapečka může moč stékat směrem dolů). Důležité je, aby nepronikala pod elastický lem plenky, kde hrozí zvýšené tření o vlhkou pokožku a následné dermatologické komplikace.

Samozřejmostí by měla být pravidelná výměna plen. Během dne je třeba dítě přebalit nejméně každé tři hodiny, bez ohledu na to, zda výrobce plenek deklaruje delší dobu "ochrany". Příliš dlouhé zakrývání dětské pokožce nesvědčí. I když má plena určitou absorpční schopnost, mezi pokožkou a povrchem plenky se udržuje relativně vlhké prostředí. Navíc pod plenkou se teplota povrchu kůže zvyšuje až o 0,5 °C. Někteří rodiče vyměňují jednorázové pleny jen třikrát až čtyřikrát za den, čímž omezují přístup vzduchu k tělu dítěte. Nejdéle po třech hodinách by však dítě mělo být "rozbaleno" bez ohledu na to, zda je plenka promočená či nikoliv. Novorozence stačí ponechat rozbaleného 5 - 10 minut, u kojence ve věku půl roku by to mělo být už okolo 15 minut a u ročního dítěte 30 minut.

V minulosti byl mezi lékaři rozšířen názor, že používání papírových plen může narušit správný vývoj kyčelních kloubů dítěte. Dnes je tento názor již považován za překonaný, a dokonce i při používání klasických látkových plenek se doporučuje tzv. volné zavinování. Příliš těsné zavinování omezuje dítě v pohybu, může narušit jeho motorický vývoj a nepříznivě ovlivnit jeho krevní oběh.

Jednorázové pleny - stejně jako všechny výrobky na jedno použití - však představují zvýšenou zátěž pro životní prostředí, což je jedním z hlavních důvodů, proč někteří rodiče od jejich používání upouštějí.
Určité úskalí jednorázových plen může spočívat i v tom, že jejich používání je pro rodiče natolik pohodlné, že odkládají nácvik dítěte na nočník. Například ve Velké Británii podle výzkumů z uplynulých dvou desetiletí výrazně narůstá počet dětí, které nosí plenky ještě v době, kdy nastupují do školy (povinná školní docházka zde sice začíná již ve věku 5 let, nicméně za normální se považuje, když si dítě ve věku dvou let dovede samo dojít na WC).

Někteří rodiče neřeší problém, zda mají dítěti pořizovat plenky látkové či jednorázové, protože využívají bezplenkovou komunikační metodu. Ta nepředstavuje úplnou novinku, protože v mnoha zemích světa se uplatňuje již odedávna a kdysi ji znali i naši předkové.

Přečtěte si také:

Plenková dermatitida
Jde to i bez plenek