Čemu je třeba věnovat pozornost v létě

18.06.2021

Léto je pro mnoho dětí i rodičů nejkrásnějším obdobím roku. V době prázdnin a dovolených na sebe mají více času, mohou se věnovat celé řadě příjemných volnočasových aktivit. Avšak letní období s sebou přináší i svá specifická rizika, jimž je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Slunce

Slunce je zdrojem života na Zemi a dodává nám vitamin D, který je mimo jiné nezbytný pro správný vývoj kostí. Letní pobyt na slunci má tedy v našich klimatických podmínkách značný význam. U mnoha rodičů však slunění vyvolává obavy o zdraví dítěte, které jsou spojeny především se "škodlivým" ultrafialovým zářením.

Pravdou je, že nadměrné vystavování slunečním paprskům, zejména v době okolo poledne, může vést k podráždění až poškození pokožky, obzvláště u menších dětí. Navíc u malých dětí dosud nejsou vyvinuty potřebné termoregulační mechanismy. Během prvního roku života by dítě na přímém slunci nemělo pobývat vůbec (kůže novorozence je až pětkrát tenčí, než kůže dospělého člověka), avšak větším dětem by pobyt na slunci neměl být odpírán, snad jen s výjimkou doby nejintenzivnějšího slunečního záření, což je v našich zeměpisných šířkách v době mezi jedenáctou a patnáctou hodinou.

Samozřejmostí by mělo být používání krému s přiměřeným ochranným faktorem. Výběr vhodného přípravku závisí do určité míry na fototypu Vašeho dítěte. Například pokud dítě patří k prvnímu fototypu, tedy má zrzavé vlasy a velmi světlou kůži, bude potřebovat krém s ochranným faktorem 50+. Pro druhý fototyp (blond vlasy, modré nebo šedé oči) jsou určeny krémy s ochranným faktorem 30 až 50, pro třetí fototyp (hnědé vlasy, šedé nebo hnědé oči) obvykle postačí ochranný faktor 20 až 30.

U dětí je vždy vhodnější začínat s vyšším ochranným faktorem, nejprve 30 až 50 (u prvního fototypu 50+). V průběhu léta pak můžeme postupně přecházet na prostředky s nižším faktorem (30, 20), protože s tím, jak se dítě postupně opaluje, si vytváří vlastní ochrannou bariéru. U malých dětí je třeba před prvním použitím krému otestovat jeho snášenlivost. Krém nanášíme jednou denně po dobu 3 dnů na vnitřní stranu předloktí. Pokud se objeví zarudnutí, svědění či pálení, není krém pro Vaše dítě vhodný. Teprve po tomto otestování můžeme použít krém na celé tělo.

Menší děti lépe snáší pěnu či sprej, než klasický opalovací krém. Důležité je také nanesení dostatečného množství ochranného prostředku a jeho rovnoměrné rozetření. V ideálním případě by se měl krém či sprej nanést alespoň 20 minut předtím, než dítě půjde na slunce. Pokud krém není odolný vůči vodě, je třeba jej po plavání, koupání či brouzdání nanést znovu.

Množství krému pro nanesení na celé tělo závisí na ploše pokožky, kterou lze alespoň přibližně odvodit z hmotnosti dítěte. Pomoci může následující tabulka. Pro lepší názornost, jedna čajová lžička má přibližně 5 mililitrů.

Při nanášení krému je třeba dbát na jeho rovnoměrné rozetření po celém těle. Při tom se často zapomíná na některé části těla, k nimž patří například podkolenní jamky či hřbety nohou. Aby se žádné místo na těle nevynechalo, je lepší provést namazání dvakrát po sobě, pokaždé nejméně s doporučeným množstvím krému. Některé části těla vyžadují zvýšenou ochranu, a proto i množství naneseného krému může být větší. Jde především o nos, zadní stranu krku, hřbety rukou a lokty.

U menšího dítěte můžeme namazání pojmout i jako hru. Některé opalovací krémy či mléka pro děti totiž mají zvláštní zbarvení, které sice po chvíli vybledne a nakonec zmizí úplně, ale během prvních několika minut toto zbarvení dobře poslouží pro kontrolu rovnoměrného nanesení.

V souvislosti se sluněním je třeba zmínit ještě dodržování doporučené délky pobytu na slunci a zajištění pitného režimu, tedy dostatečného množství tekutin. Zejména menší děti je třeba k pití pobízet, protože jejich termoregulační mechanismy nejsou dostatečně rozvinuty a dítě mnohdy nechápe, proč by se mělo napít, když nemá žízeň. Navíc je třeba si uvědomit, že děti se během hraní na pláži či na zahradě více pohybují, více skáčou a běhají, a tudíž potřebují i více tekutin.

Voda

Naprostá většina dětí se ráda koupe, plave nebo alespoň cáká ve vodě. Pobyt ve vodě je pro dítě velmi blahodárný, protože mu umožňuje nejen ochlazení, ale i pohybové odreagování. Přitom pohyb ve vodě má tu nespornou přednost, že neklade tak velkou zátěž na vyvíjející se klouby, které při plavání nejsou vystavovány takovým otřesům, jako například při běhání po tvrdém povrchu.

Zároveň je však třeba brát v úvahu určitá rizika, před nimiž by rodiče měli dítě chránit. Jedná se například o příliš dlouhou dobu pobytu ve vodě. Ta by neměla překročit 20 minut, poté by měla následovat alespoň stejně dlouhá přestávka "na souši". Delší pobyt ve vodě totiž vede k vysušování pokožky. Jak je možné, že voda vysušuje pokožku, když je přece "mokrá"? Důvodem je, že voda smývá z těla ochrannou vrstvu tvořenou kožním mazem, a proto se pokožka vysušuje.

Někdy bývá obtížné dostat dítě ven z vody, a proto bychom jej měli k vystoupení na břeh motivovat například nějakou zajímavou aktivitou, kterou ve vodě dělat nelze. Většímu dítěti můžeme vysvětlit, že když se mu na prstech začnou dělat "varhánky" (svraštělá kůže), znamená to, že je čas alespoň na chvíli vylézt z vody.

Další věc, na kterou je třeba dohlédnout, je bezpečnost. I když už dítě umí plavat, alespoň do věku 12 let by mělo být během pobytu ve vodě pod dohledem rodičů, protože jinak by mohlo doplatit na přecenění svých sil.

Před koupáním ve volné přírodě (tedy kdekoliv jinde, než v plaveckém bazénu či v zahradním bazénku) byste jako rodiče měli zkontrolovat, zda je koupání na určitém místě bezpečné, zda voda není příliš hluboká, zda se na dně nenacházejí ostré kameny či jiné ostré předměty, a alespoň pohledem zkontrolovat i kvalitu vody, zejména přítomnost tzv. vodního květu, z něhož se uvolňují látky, které mohou podráždit kůži a sliznice.

Ovoce a jiné rizikové potraviny

Léto je obdobím zvýšené konzumace čerstvých plodů. Jíst ovoce je sice zdravé, ale děti někdy neznají míru, a tak záleží i na rodičích, aby se dítě ovocem nepřejedlo, což by u něj mohlo způsobit zažívací obtíže. Navíc nejen v exotických zemích, ale i v "domácím" prostředí je třeba dbát na hygienu a ovoce konzumovat zásadně po opláchnutí v pitné vodě.

Obecně platí, že v horkých letních dnech se potraviny brzy kazí, a proto je důležité dbát na jejich čerstvost a nezávadnost. Navíc dítě je mnohem méně odolné vůči různým střevním infekcím, než dospělý člověk. Zdrojem rizika zažívacích obtíží může být například rozteklá a druhotně zmražená zmrzlina. Pokud se na povrchu zmrzliny objevují krystalky ledu, znamená to, že byla buď naředěná vodou, nebo smíchaná se zbytky z minulé dávky. Z hygienického hlediska je vhodnější dávat přednost točené zmrzlině před "kopečkovou".

Dalším zdrojem obtíží mohou být měkké uzenářské výrobky, tedy měkké salámy, paštiky a podobně. Kromě trvanlivosti je před jejich nákupem zapotřebí zkontrolovat i způsob jejich uložení v prodejně, zejména to, zda chladicí box dostatečně chladí (bohužel, někteří obchodníci "šetří elektřinou" a boxy na noc vypínají).

Pokud se u dítěte přes veškerou rodičovskou opatrnost dostaví průjmy či zvracení, je třeba zajistit dostatečný příjem tekutin, jinak hrozí poměrně rychlá dehydratace. Jsou-li zažívací obtíže závažnější, případně je provází zvýšená teplota nebo křeče, je namístě se obrátit na lékaře.

Hmyz

Léto je oblíbenou roční dobou nejen pro děti, ale i pro hmyz všeho druhu. Bodnutí hmyzem může u dítěte způsobit nejen nepříjemné pocity, ale i alergickou reakci provázenou otokem a zarudnutím v místě kousnutí, v horším případě i obtížemi s dýcháním či celkovým kolapsem, který je též známý pod označením anafylaktický šok. Kromě toho hmyz přenáší různá infekční onemocnění.

Svědění a mírný otok představují naprosto normální reakci na hmyzí bodnutí. Důležité je, aby si dítě takto postižené místo neškrábalo, a proto je vhodné hmyzí bodnutí na kůži ošetřit opláchnutím ve vodě a nanesením zklidňujícího krému či gelu. Jako rodiče byste také měli vědět, jak se z těla odstraňuje přisáté klíště. Po vyjmutí klíštěte nezapomeňte okolí vpichu vydezinfikovat. Pokud kusadla klíštěte zůstala v ráně, raději navštivte lékařskou pohotovost.

Pokud se už v minulosti u dítěte objevily příznaky alergie na hmyzí bodnutí, měli byste se na prázdniny vybavit potřebnými léky (zyrtec, xyzal, zodac a podobně). Při výběru repelentu volte pokud možno takový, který je určen dětem. Některé druhy hmyzu přitahují křiklavé barvy, proto je vhodné dítěti s alergií obléci méně nápadné oblečení. Při pobytu v lese by dítě mělo mít zakrytou co největší část těla, tedy obléci si kalhoty s dlouhými nohavicemi a vzít si na hlavu čepici. Dítě s alergií na hmyzí bodnutí byste také neměli vodit do blízkosti stojatých vod (například lesních jezírek), kde je zvýšená koncentrace hmyzu.

Denní režim

Jednou z nejčastějších chyb, jichž se rodiče v létě dopouštějí, je naprosté rozbití denního režimu dítěte. Samozřejmě, že školák má během prázdnin více času na odpočinek, to však neznamená, že by měl chodit spát ve dvě hodiny ráno a vstávat až na oběd. Dobu ranního vstávání i večerního uléhání je možné posunout, pokud možno však nejvýše o jednu hodinu, jinak by došlo k narušení zažitého biologického rytmu. Podrobnější informace o doporučené době spánku podle věku dítěte najdete v článku V kolik hodin by mělo dítě chodit spát.

Několik doporučení na závěr

  • Dovolí-li to počasí, zajistěte dítěti pobyt na slunci ráno (do 10:00) a poději odpoledne, respektive večer (po 16:00). Prospívá to pokožce, povzbuzuje produkci vitaminu D a posiluje obranyschopnost těla.
  • Pokud máte vlastní zahradu, kde nehrozí poranění o střepy či odhozené jehly, nechte dítě chodit naboso po trávě.
  • Choďte s dítětem plavat. Plavání je velmi prospěšné pro jeho opěrnou a dýchací soustavu, zlepšuje oběh krve a (za předpokladu, že dítě netrpí strachem z vody) má uklidňující účinek na nervovou soustavu.
  • Ať už s dítětem jedete na prázdniny kamkoliv, vezměte s sebou opalovací krém a repelent.
  • Po celé léto dávejte zvýšenou pozornost na kvalitu a čerstvost nakupovaných potravin.
  • Veďte dítě k tomu, aby se (dle možností daných jeho věkem a dosaženým stupněm rozumového vývoje) postupně učilo samo rozpoznávat různá rizika a vyhýbat se jim, případně je snižovat pomocí jednoduchých pravidel či preventivních opatření.