5 věcí, o kterých by měly vědět maminky malých chlapců

31.01.2021

Přivedla jste na svět syna? Pak dříve nebo později zažijete několik překvapení, které Vám přichystá jedna sice malá, ale důležitá část jeho těla, která z něj dělá chlapce.

© René Maltête, 2016
© René Maltête, 2016

Možná, že po přečtení následujících odstavců budete mít pocit, že pohlavní orgán Vašeho syna je jen zdrojem samých problémů a nepříjemností. Věřte, že tomu tak není. Pro Vašeho syna to je - a ještě mnohem více bude - jedna z nejdůležitějších částí jeho těla, ostatně jako pro každého muže. Už proto je dobré o ní něco vědět.

1. Jak ho nazývat? Tenhle problém začnete řešit, až Vaše dítě začne mluvit. Někteří psychologové doporučují, aby se všechny části těla nazývaly anatomicky správnými jmény a aby se pro ně nepoužívaly žádné hovorové výrazy ani zdrobněliny. Zkuste si ale představit, že svému několikaletému dítěti řeknete, aby si umylo ušní boltce. Nebo se jej zeptáte, jestli mu není zima na dolní končetiny. Asi by to znělo divně. Tak proč by to mělo být s pohlavními orgány jinak?
Důležité je, aby pojmenování, které budete používat, mělo pro Vaše dítě zcela jednoznačný význam. Nemělo by to být pojmenování, které se používá i pro něco jiného. Takže ať už mu u vás doma budete říkat pindík, šulínek nebo třeba bimbásek, Vašemu dítěti bude hned jasné, o čem je řeč.

2. Jak ho používat? Přijde doba, kdy Váš chlapeček vyroste z plenek a budete ho učit čurat vestoje. Nějakou dobu se přitom neobejde bez Vaší pomoci. Aby se jeho proud nasměroval tam, kam je potřeba, musí se pindík přidržovat. Nejméně prvních pár týdnů či měsíců to budete za svého potomka dělat Vy. Později to zvládne on sám, i když zpočátku musíte počítat s tím, že se občas ani při nejlepší snaze "netrefí".
Některé maminky nutí synka močit vsedě, aby po něm nemusely tolik uklízet. Není to dobrý nápad, protože tělo chlapečka není k močení v této poloze uzpůsobeno. Jeho močové cesty vedou jinudy, než u ženy nebo u děvčátka. Proto když sedí, některé svaly v jeho pánvi působí větším či menším tlakem na stěny močové trubice, což znesnadňuje močení a může to podpořit vznik zánětlivých onemocnění. Navíc pokud si zvykne čurat jinak než vestoje, začnou se mu ostatní chlapci smát, jakmile začne chodit do školky. Ve školkách jsou totiž toalety zpravidla umístěny tak, že děti na sebe při jejich používání vidí.

3. Jak o něj pečovat? Pokud máte štěstí, tak narazíte na dětského lékaře, který nebude řešit přetahování předkožky Vašeho syna už ve věku, kdy je předkožka u naprosté většiny chlapců ještě moc úzká. Pokud to štěstí nemáte, narazíte na horlivce, který Vás bude nutit, abyste se za každou cenu snažila předkožku uvolňovat a přetahovat už u miminka. Když to nepůjde, možná Vás bude přesvědčovat, abyste svému synovi nechala tuto důležitou část jeho pohlavního údu nenávratně odstranit. S tím ale jako rodič nemusíte souhlasit a bez Vašeho souhlasu nelze takový zákrok provést.
Je vědecky prokázáno, že uvolňování úzké nebo slepené předkožky může trvat různě dlouhou dobu. U některých chlapců ji lze přetáhnout už ve dvou nebo ve třech letech, u jiných v pěti nebo šesti, a u dalších třeba až v deseti nebo dvanácti. Nenechte se přemluvit k předčasnému a násilnému přetahování, kterým byste mohla svému dítěti jedině ublížit a způsobit poranění. Zkoušejte to pomalu a opatrně, kousek po kousku, ale nikdy ne tak, abyste tím dítěti způsobila bolest.

4. Co dělat, když si s ním hraje? Každé malé dítě postupně "objevuje" jednotlivé části svého těla, dotýká se jich, zkouší s nimi pohybovat. To je naprosto normální. Stejně tak je naprosto normální, že Váš syn dříve či později takto objeví svůj pohlavní úd a velmi brzy přijde na to, že jeho dotýkáním si může navodit velmi příjemné pocity. Dříve či později zažijete různě dlouhé období, kdy "ho nedá z ruky".
Možná, že Vám to bude připadat nevhodné. Možná, že se kvůli tomu budete cítit trapně. Ale to poslední, co byste měla udělat, je svoje dítě v takové situaci okřikovat a zahrnovat výčitkami - tedy alespoň pokud nechcete, aby se z Vašeho syna stal neurotik, který jednou v budoucnu bude mít vážné problémy při navazování vztahů se ženami.
Vaším úkolem je chlapci v klidu vysvětlit, že to, co dělá, je naprosto normální, ale že určité věci se zkrátka dělají jenom v soukromí. To znamená doma (v dětském pokoji, v koupelně...), a ne venku (třeba na ulici nebo v tramvaji). Jeho tělo patří jemu, tak mu ho neberte. Jenom mu vysvětlete, že některé věci se "před lidmi" nedělají, i když samy o sobě nemusí být špatné.

5. Jak mu TO vysvětlit? Je vysoce pravděpodobné, že větu typu: "Mami, podívej, mně se zvětšil pindík!" uslyšíte mnohem dříve, než byste ji čekala. Jak známo, erekce se nemusí dostavovat jen u dospělých mužů či dospívajících chlapců, ale běžně k ní dochází také u kojenců (možná si toho někdy všimnete, až ho budete přebalovat). Zatímco ovšem miminko takovou věc neřeší, několikaletého chlapce může nenadálá změna, která se s jeho pohlavním orgánem odehraje, poněkud vyvést z rovnováhy.
Nezlobte se na něj, když Vám tuto změnu přijde ukázat (ostatně je velmi pravděpodobné, že k ní jednoho dne dojde při koupání, takže si toho stejně sama všimnete). On zkrátka ještě nechápe, proč by se za něco takového měl stydět nebo to před Vámi skrývat. Klidně mu vysvětlete, že to, co se stalo jeho "pindíkovi", je naprosto normální, a že když chvíli počká, zase ho to přejde.
Jedna moje známá byla v podobné situaci natolik překvapená, že svému malému synkovi bez přemýšlení řekla: "Nic si z toho nedělej, tatínkovi se to občas stává také..." Jiná maminka na chlapečkův dotaz "Co se to s ním stalo?" reagovala slovy: "To by ti asi líp než já vysvětlil tatínek," jenže její syn hned namítl: "Ale mami, to nejde, to přece můžu ukázat jenom tobě!" Odpovědi na určité otázky by si rodiče zkrátka neměli přehazovat jako horký brambor. Když se dítě na něco zeptá Vás, odpovězte mu Vy.